Osmanská (též Ottomanská) říše

Murad I zvaný Hüdavendiğar ("Božský"),(1326 - 1389)  byl turecký sultán z dynastie Osmanů v letech 1362-1389, syn sultána Orhana a otec sultána Bajezida I. . číst dál

Orhan (1281-1362) byl druhým osmanským bejem (česky překládáno slovem empír) v letech 1326 - 1362 po svém otci, zakladateli osmanské dynastie Osmanem I . Během své velmi dlouhé vlády významně upevnil a rozšířil moc Osmanské říše hlavně na úkor Byzantské říše. číst dál

Osman I., Othman nebo Osman Gazi (arabsky: Utmán I.; 1258 – 1326) byl turecký vůdce a zakladatel Osmanské říše (1299). číst dál

Přestože všichni známe mírumilovné obrázky harémů - ženy v lázni, na zahradě či jen tak lenošící, je třeba si uvědomit, že harém měl vlastní, přísnou hierarchii.Ženy v harému byly rozděleny do dvou skupin.Nižší skupiny tvořily cariyeler (služebné), určené pro každodenní práci v harému. Tyto ženy se pak dále podle svých schopností a dovedností dělily na tři skupiny: číst dál

Osmanští sultáni číst dál

Mehmet se narodil 30.března 1432 jako třetí syn sultána Murada II.(na obrázku při lovu). Jeho matka Huma Hatun, konkubína, pravděpodobně řeckého původu. Sultán Murat II. měl několik synů - nejstarší z nich byl Ahmet, který však zemřel r.1437. Druhorozeným byl Alâeddín Ali, sultánem preferovaný. Pak tu byl ještě Ahmet Küçük ("Malý"), který však zemřel ještě jako nemluvně.Mladí princové vstupovali do politického života poměrně brzy. Mehmet se, již jako pětiletý, stal guvernérem v Manise v Anatolii. Jeho bratr, sedmiletý Alâeddín Ali, zastával úřad guvernéra číst dál

Bayezit II. se narodil v lednu roku 1448 jako první syn Mehmeda II. Dobyvatele a jeho konkubíny Gülbahar. O původu Gülbahar toho mnoho nevíme, snad jen to, že byla Řekyně.Při nástupu na trůn měl Bayezit jednoho soupeře - svého bratra prince Cema. V době sultánovy smrti sloužili oba bratří jako guvernéři v Anatolii - Bayezit v Amasyi, Cem v Konyi. Velkovezír Mehmet Paşa upřednostňoval pro vládu prince Cema. Proto se rozhodl udržet smrt velkého sultána v tajnosti, zpravit o ní jen Cema, aby jeh oblíbenec mohl v klidu dorazit do Istanbulu a chopit se moci. Jeden fakt ovšem podcenil.Princ Bayez... číst dál

Narodil se jak jeden ze šesti synů sultána Bayezida II. Jeho matkou byla Ayşe Hatun, dcera dulkadirliského emíra Alâeddevleta Bozkurta.Selim nastoupil na trůn až ve svých 42 letech, nikoli však bez zkušeností. Jak bylo zvykem, sloužil jako provinční guvernér v Trapezuntu po celých 18 let.Ve své době byl považován za velice krutého a nelítostného panovníka, proto se mu někdy přezdívá "Yavuz" (Krutý). číst dál

Dobře chráněná pevnost a dlouholeté bojové zkušenosti johanitů zkrátka udělali své. Zvrat přišel až v roce 1522 kdy se na ostrově vylodila mohutná flotila tureckých lodí. Dlouhé 4 měsíce útočily na ostrov a málem už odešli s nepořízenou, nicméně díky zradě se dozvěděl, že zdejší obrana je už se svými silami na konci. Proto Turci na ostrov znovu zaútočily a pevnost dobyli. Celkem Turecké obléhání Rhodosu trvalo dlouhých 6 měsíců. číst dál

Bitva u Moháče se odehrála roku 1526 a byla jednou z nejdůležitějších bitev první poloviny 16.století. Ludvík Jagellonský, král uherský a český, se v ní pokusil zastavit tureckou expanzi do nitra uherské části své říše, avšak neuspěl. V boji se zhruba dvakrát silnějším a lépe vyzbrojeným i vycvičeným protivníkem utrpěl zdrcující porážku a na útěku zahynul. Uhři překročili Dunaj u Moháče a zde se utábořili, hned ráno 29. srpna vyrazili. Uherské vojsko bylo rovnoměrně rozděleno do třech křídel, zleva byly neprostupné bažiny. Osmané byli rozděleni na tři řady pěšáků a navíc několikatisícový od... číst dál

Hatice Sultan (výslovnost: hátydže) (1496–1538) byla ženou osmanského velkovezíraIbrahima pashi. číst dál

Pargali Ibrahím paša (1493 nebo 1494, Parga – 1536, Istanbul; turecky Pargalı İbrahim Paşa, v překladu Ibrahím paša z Pargy) byl druhý velkovezír Osmanské říše za sultána Suleymana I.Ibrahím paša byl první velkovezír Osmanské říše designovaný Suleimanem I. nádherným. Roku 1523, nahradil Piri Mehmeda pašu, jenž byl jmenován roku 1518 ještě Sulejmanovým otcem předcházejícím sultánem Selim I, a tento úřad zastával 13 let. Dosáhl takové úrovně moci a vlivu, jež je srovnatelná jen s hrstkou velkovezírů Osmanské říše. Kromě ostatních funkcí a titulů se stal i seraskerem - nejvyšším velitelem vojsk. Jeho moc byla skoro tak veliká jako sultánova. Své rodiče našel a přestěhoval k sobě do Istanbulu. Oženil se se sultánovou sestrou Hatice [hatydže] a tím se stal Damatem - členem dynastie (zetěm). Měli spolu tři děti: syna Mehmeta Šaha a dcery Hanim a Fülane. číst dál

Sulejman I., panovník Osmanské říše, se narodil 6. listopadu 1494 v Trabzonu ( dnešní Turecko). Západoevropská literatura ho nazývá Sulejmanem I. Překrásným nebo Nádherným, turecká literatura Sulejmanem Zákonodárcem. číst dál

Selim II., turecký sultán, vládl v letech 1566 -1574. číst dál

Osmanská říše (též Otomanská říše) byla jedna z největších a nejmocnějších říší v prostoru při Středozemním moři. Říše existovala v letech 1299 až 1922 a během této doby zahrnovala oblasti Malé Asie, Balkánu, Černomoří, Blízkého  a Středního východu a severní Afriky. Říše měla od 16.století zcela islámský charakter Božího státu, ve kterém již od počátku vládli sultáni dynastie Osmanů. Díky své poloze byla Osmanská říše spojnicí mezi evropským a asíjským kontinentem. Administrativně byla dělena na tzv. vijálety (provincie).... číst dál